Jsou školní parlamenty zbytečné instituce?

Téměř v každé základní či střední škole dnes existuje školní parlament. Zpravidla je tato instituce zakládána k tomu, aby zvýšila zájem žáků a studentů o dění ve škole, aby si zúčastnění mohli zažít pocit, že svoji aktivitou mohou svět kolem sebe měnit k lepšímu. Samozřejmě, že ne vždy se stane školní parlament organizací živou a fungující, někdy je „dobrovolně povinná“ účast dětí čistě formální a parlament je uskupením, v němž si každý pouze odsedí svou účast. V tomto článku však budou ukázány pozitivní příklady aktivních, kreativních a pomáhajících školních parlamentů.

Jak vzniká a funguje aktivní školní parlament?

Podmínkou dobře fungujícího školního parlamentu jsou na začátku hlavně aktivní pedagogové, kteří zaujmou děti pro práci v parlamentu. Důležitou roli hraje i tradice, historie a aktivity tohoto orgánu ve škole. Vždycky je určitě dobré smísit členy již aktivně pracující, s členy novými, kteří se svému podílu na chodu paramentu teprve učí. Je proto vhodné každý rok pořádat doplňovací volby za žáky odcházející ze školy. Do parlamentu tak nově postoupí žáci nižších ročníků, kteří se doposud na samosprávě školy nepodíleli. Tím je zajištěna kontinuita chodu školního parlamentu. Důležitým bodem je také program parlamentu, vytčené cíle, se kterými by se měli všichni členové parlamentu ztotožnit. Zároveň by měl program reflektovat jejich potřeby a přání.

Příklady práce školního parlamentu

Klasickými příklady činnosti školního parlamentu jsou požadavky na zlepšení prostředí školy a jejího okolí (výmalba, obrázky, oddychové zóny), dále pak požadavky na zlepšení atmosféry ve škole a zvýšení počtu pořádaných volnočasových akcí. Velmi časté jsou akce podporující charitu (pomoc ohrožených zvířatům, pomoc dětem v Africe, apod.). Mezi nejzajímavější však patří ty akce, které generují finanční prostředky, jenž žáci školy pak použijí pro dobrou věc. Příkladem dobré praxe je například školní jarmark, na kterém se prodávají výrobky, které vyrobili žáci společně s učiteli. O použití získaných finančních prostředků pak hlasováním rozhodnou všichni žáci školy prostřednictvím svých zástupců školního parlamentu. Za velmi inspirativní se jeví použití finančních prostředků na nákup deskových her pro domov seniorů. Deskové hry hrají nejen senioři mezi sebou, ale též děti školy společně se seniory. Druhotně tak vznikají oboustranně obohacující, mezigenerační přátelství.

Výše uvedené příklady dobré praxe značí, že existence dobře vedeného školního parlamentu má své opodstatnění. Aktivizuje děti i učitele, podporuje informovanost ve škole, zlepšuje se školní klima díky společně sdíleným prožitkům a pomáhá dětem nabývat dovednosti, které jim umožní se smysluplně podílet na životě společnosti i v dospělém životě.